Výběr lodní třídy

Máte malé děti a přemýšlíte na jaký sport je dát? Atletikou a gymnastikou rozhodně nic nezkazíte, ale pokud jste pravidelnými čtenáři iRegaty, pak doufám, že ve vás dřímá jachtařská duše a tudíž se budete nenápadně snažit směřovat své ratolesti právě k jachtingu. O tom jakou cestou jít a jaké lodní třídy vybrat, může leccos napovědět tento článek.

Hned na úvod chci zdůraznit, že není cílem pohanit některé lodní třídy. Chci jen ukázat cestu. Rád bych vše shrnul ze svého subjektivního pohledu. Názorů může být celá řada, stejně jako je mezinárodních koncepcí, a proto na závěr článku umístím diskusi, aby se každý mohl vyjádřit a zdělit nám svůj názor. Nechci si hrát na vševědoucího a skutečně chci jen pomoci tápajícím rodičům svým osobním názorem. Řada lidí bude nesouhlasit, ale to je dobře. Diskuse je potřebná.

Při výběru lodní třídy je třeba zohlednit celou řadu faktorů. Chceme aby naše dítě úspěšně závodilo na oceánu, nebo v námořních regatách, nebo na sportsboatech na jezerech? Pak stejně ta nejlepší cesta vede přes malé sportovní plachetnice. Ty naučí jachtaře citu pro loď, trimu, taktice, péči o materiál a vlastně všemu potřebnému pro jachtaření.

Nemá cenu si nic nalhávat. Základ najde každé dítě na Optimistu. Je to skvělá, stabilní a poměrně cenově dostupná plachetnice s velkou flotilou lodí nejen v ČR, ale i po celém světě. Většinou se na této lodi začíná ve věku kolem 8 let, ale jsou tací, kteří plachtí již od 6 roku. Někdo naopak začne i později. Každé dítě je jiné a každý má především jiné možnosti. Pro začátek je nejlepší kontaktovat nějaký blízký jachtařský klub, kde už vám jistě dobře poradí, jak postupovat dál. Pro samotné první vyplutí je pak ideální letní hromadné soustředění zaměřené především na nováčky. To skvěle pořádají např. na Velkém Dářku, ale podobné akce si dělají i na dalších vodách. Loď se dá v některých klubech zapůjčit, nebo můžete zakoupit pro začátek nějakou starší plachetnici od závodníka, který už poskočil na vyšší stupeň a potřebuje nový materiál, nebo naopak končí. V tom případě ale pozor na výběr plachty a kulatin, aby vaše dítko nebylo na vybavení příliš lehké. Po úvodním soustředění je možné dítě začít vozit, nebo s trenérem posílat na závody. Nejprve ty menší a s přibývajícími zkušenostmi na postupně větší vody a lépe obsazené regaty. Nakonec můžete zamířit i do blízkého zahraničí a postupně dál až na přímořské regaty.

Je to vše moc fajn, ale nesmíte se z toho zbláznit. Což je někdy ve skupině šílených "Optíkářských" rodičů velmi náročné. Stále musíte mít na paměti, že to vaše dítě musí bavit. Snažte se, aby jachting dělalo se skutečnou láskou k vodě a větru a kvůli partě skvělých kamarádů. Pokud je důvodem jen uspokojení touhy vlastních rodičů, pak je to všechno špatně. Hodně našich Opťáků lítá po světě a věnují se tomuto sportu takřka profesionálně. Jen pár vyvolených ale nakonec dosáhne mezinárodní úrovně. Je nutné si ale uvědomit, že nic se nemá přehánět. O skutečné kvalitě jachtaře se reálně rozhoduje až od 16 roku, kdy změní priority a rozhodne se o své další cestě. Do té doby musí být jachting hlavně zábavou, protože pak se z toho u některých stane tvrdá práce. Je prokázáno, že ti nejlepší Optimisté světa se jen výjimečně prosadili na olympijských hrách a naopak, kdo dokázal bodovat později v dorostu, ten měl cestu na olympiádu téměř jistou. Znovu tedy připomínám - musí to být hra a zábava! Na práci mají děti času dost. Bohužel nezřídka vidíme šílené rodiče křičící na své ratolesti, bojící se závodníčky, kteří nechtějí ze strachu přistát a občas tam dokonce přistane i nějaká facka. Pak se ale nelze divit, že tento pod nátlakem vychovaný závodník, po dosažení určitého věku prchá od jachtingu a od vody, jak daleko to jen jde.

Pokud se já jednou budu rozmýšlet, kam svého syna nasměrovat, pak to asi na začátek bude také Optimist, ale upřímně bych ho raději viděl na modernější lodi, jako je např. RS Tera. Nevýhodou Optimistu je jeho zastaralost. Loď se už nevyvíjí. Dítě se naučí ovládat plachtu vybavenou spritem, který už pak v životě naštěstí nikdy neuvidí. Bude se snažit trimovat loď neovladatelným kikingem, outhaulem, na který téměř nedosáhne a cunningham na lodi nenajde vůbec. Za to bude skvělé ve vybírání vody z lodě na stoupačku, což už doufám také v životě nepoužije. RS Tera je hezká, moderní, barevná a má vše co loď má mít. Včetně ostré přídě. Navíc je mnohem lepší na údržbu. Problém je, že je zatím jen málo rozšířená a bude trvat, než v ní bude dostatečná konkurence. Ale nedělejme si iluze. V Optimistech jezdí na dobré úrovní také jen pár prvních lodí a ti další se je snaží s postupně větší vzdálenosti kopírovat. I přesto je Optimist zatím tou nejlepší volbou.

A jak dlouho na Optimistu setrvat? To záleží na mnoha faktorech. Nelze se divit, když děti v přímořských větrných revírech zůstávají na této lodi až téměř do 15ti let. Loď ve velkých vlnách a silném větru pro ně stále přináší další výzvy a mají se co učit a s kým bojovat. Naproti tomu přerostlé dítě na našich převážně bezvětrných vodách se trápí a je často předjížděno o 20 kg lehčími nováčky. To pak zahýbe s jejich sportovním sebevědomím a může to mít vliv na jejich celkový vztah k jachtingu. Je třeba si jasně říci, jakou cestou se závodník vydá dál. Hodně nám napoví základní pravidlo jachtařské psychlogie: nasazení - výkon - výsledek - uspokojení. Všechny tyto body by měly být v rovnováze.

V tomto věku si ještě nemůžete říct, zda vychováváte budoucího olympionika. Ta cesta je ještě hodně dlouhá. Ale můžete zhodnotit aktuální nasazení, finanční zajištění a především fyziologické předpoklady. Na základě toho se můžete rozhodnout, zda své dítě směřovat spíše k jednoposádkové, nebo dvouposádkové lodní třídě. Menší děti vzrůstem i tělesnou strukturou se budou jen těžko prosazovat na Laserech, nebo Finnech a jejich cesta by měla směřovat spíše za kormidlo dvouposádky. Naopak po rodičích velké dítě, které má před sebou předpoklad dalšího růstu, by mělo postupovat až právě třeba na Finna. Rozhodovat může i povaha. Introvertní závodník si bude libovat v jednoposádce, ale těžko bude ve vypjatých situacích komunikovat na dvouposádce. Toto rozhodování je důležité a určitě to proberte s několika trenéry z obou skupin. Každý na to má jiný pohled a ten můj je určitě také zkreslený. I když jezdím jak jednoposádky, tak i dvouposádky. Nicméně pokud se v budoucnu rozhodnete jinak, nic zásadního se neděje a dítě může přejít na jinou loď.

Výběr jednoposádkové lodní třídy - mládež


8 - 14 let 

OPTIMIST 35 - 55 kg - podporovaná

RS TERA 35 - 55 kg - nepodporovaná  

13 - 15 let 

LASER 4.7 45 - 65 kg - podporovaná 

EVROPA 55 - 75 kg - nepodporovaná 

15 - 19 let 

LASER RADIAL 65 - 75 kg - podporovaná 

RS AREO 35 - 105 kg - nepodporovaná  

17 - 19 let 

LASER STANDARD 70 - 85 kg - podporovaná

Výběr jednoposádkové lodní třídy - dospělí


19 + let 

FINN - olympijská

80 - 105 kg 

RS700 - moderní

70 - 105 kg 

MOTH - foilující

60 - 90 kg 

EVROPA - klasická

55 - 75 kg

19 + let 

LASER STANDARD - olympijská

70 - 85 kg 

D-ONE - moderní

70 - 95 kg 

WASZP - foilující

40 - 100 kg

 

19 + let 

LASER RADIAL - olympijská

68 - 70 kg 

RS AERO - moderní

35 - 105 kg

Výběr windsurfing a kitesurfing


8 - 12 let 

OPTIMIST 

12 - 19 let 

BIC TECHNO 293

17 + let 

RS:X - olympijská

FORMULA WS - moderní 

RACEBOARD - klasická

17 + let 

SLALOM - WAVE

17 + let 

KITESURFING

Jednoposádková lodní třída

Pokud jste se rozhodli pro cestu na jednoposádkové lodní třídy, pak můžete své dítě nechat na Optimistu déle. Záleží samozřejmě na jeho hmotnosti a výšce, ale klidně může jezdit do 14 let. Pak už je nutný přechod. Většinou je uznávaná cesta na Lasera. Ten díky několika takelážím umožňuje závodění celé řadě váhových skupin. Ti nejmenší začínají s oplachtěním a stěžněm 4.7, pak přejdou na Radial a ti největší jdou na Standarda. Laser je nejrozšířenější lodní třída pro dospělé a zároveň je to olympijská třída jak pro muže (Standard), tak i pro ženy (Radial). Laser naučí jachtaře dobré technice jízdy, skvělým startům a vyježděnosti v početném poli lodí. Laseristé jsou nesmírně dobří taktici. Je ale nutné si uvědomit, že bez skvělé fyzické přípravy, nemá závodník ani tu nejmenší šanci. Loď je nesmírně fyzicky náročná a i pro udržení dobrého zdraví je třeba být perfektně připraven. Pro ty opravdu přerostlé pak může být další cestou lodní třída Finn. Ta je pro opravdu velké chlapy a díky novým technikám jízdy se stala také extrémně fyzicky náročnou. Pokud chcete jít cestou olympijské přípravy, pak jsou nezbytné fyziologické předpoklady. Hmotnost se dá krátkodobě mírně upravovat, což závodníci dělají vzhledem k výběru jednotlivých lokalit pro ME, MS, či olympiády, ale nelze to dělat dlouhodobě. Pro Laser Radial ženy je ideální hmotnost asi 68-70 kg. Vyšší závodnice mají výhodu. Pro Laser Standard je to 78-80 kg a pro Finna 85-90 kg. Zde se to dá ale regulovat výběrem stěžňů a plachet.

Pokud chcete své děti poslat do olympijského cirkusu, pak si pamatujte následující: Ze zábavy se stane tvrdá práce, která není placená, ale stojí strašné finance. Jezdění po světě od závodu k závod je to nejkrásnější co můžete dělat, ale někdy toho máte až nad hlavu a musíte ten sport mít skutečně hodně rádi, aby jste byli schopni pokračovat. Samotná účast na olympiádě znamená plné nasazení po několik olympijských cyklů. Můžete jezdit třeba 12 let na té nejvyšší úrovni, ale ani to neznamená, že na olympiádu postoupíte. Strašná je i cenová náročnost. Musíte být na vodě (trénink + závody) zhruba 200 - 220 dnů v roce. Zbytek je cestování. Musíte trénovat s těmi nejlepšími závodníky. Ti vás ale jako nováčky nebudou chtít, tak musíte platit. Musíte tedy žít někde u moře, kde jezdí ti nejlepší a k tomu mít stálého trenéra. Ten stojí 250-350 EUR na den (někteří i víc). Při dlouhodobé spolupráci se s těmi méně žádanými domluvíte i na 100 EUR na den. Kromě trenéra, dopravy, stravy a ubytování, platíte ještě startovné na závodech a často i pronájem člunu. K tomu potřebujete stále nové plachty a stěžně a lana a kování, listy kormidla, ploutve, ale to není všechno. Světové poháry jsou dnes rozmístěny po celém světě a vy musíte mít jednu loď na závody po Evropě a další, která putuje kontejnerem po světě. U Laseru je to naštěstí jednoduché, protože se dá charterovat všude na světě, ale stojí to další spoustu peněz. A jak to máte finančně utáhnout? Musíte sehnat 1,5 - 3 mil. Kč na sezónu. Pak to má smysl. Svaz podporuje nadějnou mládež a pak hotové reprezentanty. Pokud nemáte výsledky, tak tudy peněz moc nepřiteče. Sháníte-li sponzory, tak si uvědomte, že závodíte převážně v zahraničí a to našim firmám moc nepřinese. Pokud jsou ale nadnárodní a má to pro ně smysl, pak jim ale nic nebrání sponzorovat rovnou ty nejlepší. Sehnat sponzory je tedy velmi těžké. Kromě všeho otřebujete na svou stranu dostat mediální podporu. Pak se to dá zvládnout. Celým problémem ale je, že když už všechno zvládnete, bojujete několik let a na olympiádu za podpory svého sponzora postoupíte, tak přijde ten vysněný týden a z lodě vám všechny nálepky strhají a dají tam olympijské kruhy. Je to nespravedlivé, ale taková je olympiáda. Napsal jsem teď spoustu negativních věcí, ale pokud chcete jít touto cestou, tak musíte znát pravdu. Když to ale překonáte, tak odměna stojí za to. Reprezentovat na olympijských hrách pod národní vlajkou, kráčet na stadionu v průvodu všech těch mezinárodních hvězd, to je jak z říše snů. A sny se mají snít.

Kdo nemá nasazení, výkon, výsledek a uspokojení (a peníze) na té nejvyšší úrovni, ten bude muset jít cestou neolympijskou. Dívky mohou přejít na krásnou ex-olympijskou plachetnici Evropa, která má u nás stále dobrou flotilu. Vždy mě překvapí, že na této ženské lodi jezdí stále i muži, ale myslím, že je to hlavně kvůli těm krásným "Evropářkám." Novinkou je RS Areo, které je nesmírně lehké a po světě se rychle rozšiřuje. Pro ty těžší závodníky může být variantou D-One, nebo RS700. Obě tyto moderní skluzové lodě skifového tvaru mají genakry a skýtají mnohem větší zážitek z jízdy a další taktické varianty i při jízdě na zadní vítr. D-One je klasická loď s vyvažovacími popruhy a RS700 je vybavena trapézem. Návíc má výsuvná křídla, nastavitelná podle výšky a hmotnosti závodníka. Obě lodě vás posouvají stále dál a je zábava na nich i trénovat. Pokud máte jachting rádi a nechcete jej dělat profesionálně, může to být ta pravá cesta. Pak zde máme několik dalších lodních tříd, které si našly své vyznavače a je to moc dobře, ale v tomto článku není důležité je vyjmenovávat, protože je nepovažuji za dlouhodobě dobrou cestu. Co ovšem stojí za zmínku jsou foilující lodě Moth a nový Waszp. U nás je zatím jen jeden Moth, ale ve světě se tato třída nesmírně rozrůstá a dříve nebo později dorazí i k nám. Její účast v olympijském programu ještě potrvá a vyřazení Lasera, nebude úplně jednoduché, ale kdo má rád moderní jachting, ten musí být touto lodí úplně uchvácen. Waszp je levnější variantou Motha. Jedná se o mnohem levnější one-design loď z laminátu a duralovou takeláží.

U jednoposádkové cesty nesmíme ale zapomenout na windsurfing a kitesurfing. Jako amatérský surfař nemám v tomto oboru mnoho zkušeností, ale myslím, že cesta přes Optimista není vůbec špatná. Pak je zde nové BIC Techno 293 a nakonec opět volba olympijské, či neolympijské třídy. Tou olympijskou je nyní RS:X, tou neolympijskou je např. Formula Windsurfing, nebo slalomové závody, či wave. Nesmíme ale zapomínat ani na kitesurfing, který je vážným adeptem, aby nahradil windsurfing na olympiádě.

Výběr dvouposádkové lodní třídy - mládež


8 - 12 let 

OPTIMIST - podporovaná klasická

35 - 55 kg 

RS TERA - nepodporovaná moderní

35 - 55 kg

 

12 - 15 let 

RS FEVA - podporovaná moderní

80 - 120 kg 

CADET - nepodporovaná klasická

85 - 105 kg 

15 - 19 let 

29er - podporovaná moderní

110 - 135 kg 

420 - nepodporovaná klasická

100 - 135 kg

Výběr dvouposádkové lodní třídy - dospělí


19 + let 

49er - olympijská moderní

155 - 165 kg 

RS800 - neolympijská moderní

125 - 160 KG 

FIREBALL - neolympijská klasická

120 - 170 kg 


19 + let 

49er FX - olympijská moderní

115 - 125 kg 

RS500 - neolympijská moderní

115 - 150 kg 

 

19 + let 

470 - olympijská klasická

110 - 140 kg

Výběr dvouposádkového katamaránu - dospělí

Věk Olympijská LT Foilující LT Klasická LT Další LT

19 + let 

NACRA 17 - olympijská

130 - 140 kg 

FLYING PHANTOM - foilující

140 - 160 KG 

TORNADO - klasická

135 - 170 KG 

OPENCAT - klasická i moderní i foilující (dle výběru)


Dvouposádková lodní třída

Pokud se rozhodnete směrovat svého potomka do dvouposádkové lodní třídy, pak by měl opět začít na Optimistu. Je vlastně jedno, zda bude v budoucnu zastávat funkci kormidelníka, nebo kosatníka, ale základy kormidlování a ovládání lodi se musí naučit. Na jednoposádce by ale neměl zůstávat příliš dlouho a v přibližně 12ti letech by měl přesedlat na RS Feva. Tam se naučí základy jízdy na dvouposádkové plachetnici. Naučí se komunikaci, ovládání kosatky i genakru a řadu dalších užitečných věcí. Loď je cenově dostupná, snadno ovladatelná a příjemná na údržbu. Její celosvětový rozvoj je úžasný. Rychle nahradil zastaralého Cadeta, který měl podobně špatné vlastnosti, které jsem jmenoval u Optimista a řadu dalších (omluva skvělým trenérům Cadeta, ale tak to vnímám). Po odchodu z Optimista v ranějším věku, nesmíte podlehnout tlaku trenérů RS Feva a Cadet a musíte poslat své ratolesti dál. Je jasné, že kdyby zůstali na Fevě, tak z nich možná budete mít mistry světa, ale pokud chcete vychovat dobrého dospělého sportovce, tak neztrácejte čas a v přibližně 15ti letech nechte děti přejít na moderní mládežnický skif 29er. Dříve k tomuto účelu sloužila 420, ale ta doba už je pryč a řada národních svazů tuto starší třídu zcela vypustila z programu podpory. 29er je skvělá, rychlá, moderní a zábavná loď, která naučí mladé jachtaře všemu potřebnému. Pak si může zvolit další cestu. Pokud to myslí vážně s olympijskou kampaní, tak v 19ti letech přechází do olympijské lodní třídy. Na výběr má 470, která sice bude ještě v Tokiu, ale pak už to vůbec nemá jisté a 49er, případně ženský 49er FX. 470 je považována, především v mužské kategorii, za nejnáročnější lodní třídu na světě. Je to prototyp technicko-taktické plachetnice. Rozhoduje zde každý milimetr trimu a perfektní technika jízdy, stejně jako dokonalá strategie a taktika ve vyrovnaných soubojích. Pokud se někdy dočkáte úspěchu v této náročné třídě, pak to bude jistě trvat několik olympijských cyklů. Pokud se vrhnete na skif 49er, pak vás čeká hodně zábavy, ale také hodně drahých pádů. Loď a vybavení jsou cenově nákladné. Přitom některé špičkové týmy mají až 6 lodí na sezónu a o počtu plachet ani nemluvím. Pokud platí, že cena kampaně na dvouposádkové lodi (na Laseru - Finn je mnohem dražší) je 1,5 násobek jednoposádkové kampaně, pak u 49eru je to téměř 2 násobek. Navíc na této lodi musíte být skutečně stále na vodě. Když týden vynecháte, tak začínáte znovu. Rychle se do toho vrátíte, ale na ostatní už ztrácíte. U Lasera můžete déle vynechat, ale o to víc času trávíte v posilovně. Rozhodnutí pro olympijskou kampaň je nesmírně těžké a ještě těžší je sehnat finance. Rozhodně je dobré nejdříve dostudovat a pak se vrhnout na 100% do kolotoče světových závodů. Cesta zpět do studijní lavice je téměř nemožná. Podle jednoho z našich nejúspěšnějších trenérů Jakuba Kozelského ve skutečnosti nefunguje ani jedna z cest. Pokud jachtař nejdříve dostuduje, tak je pak už příliš starý (průměrný věk špičkových závodníků výrazně klesá) a studovat po dvou olympijských kampaních je prakticky nemožné. Jedinou rozumnou cestou je dobrá volba školy s individuálním studijním plánem. Ten pak plnit průběžně po celou dobu příprav na OH a po dovršení cíle školu dokončit.

Pokud se rozhodnete pro neolympijskou cestu, pak je tu především Fireball. Skvělá a cenově dostupná loď s klasickým spinakrem a jedním trapézem. Tato třída je dobrá hlavně díky kvalitní flotile, která na našich vodách jezdí. Navíc tuto třídy jezdí jak muži, tak i ženy a mixy a na vodě i na břehu se zažije spousta zábavy. Modernější variantou, kterou bych rád na našich vodách viděl je RS800. Moderní dvoutrapézový skif, který je mnohem přívětivější na ovládání, než 49er a dá se jezdit i amatérsky. Doufejme, že se u nás tato loď brzo rozšíří. Díky nastavení křídel na ní mohou závodit jak těžcí muži, tak i menší dívky. Jednotrapézovou variantou je pak RS500 a pro ty těžší je tu starý dobrý Flying Dutchman.

Samozřejmě nesmíme zapomenout ani na stále více populární katamarány. Tam by cesta měla vést z Optimista, přes RS Feva a 29er. Pokud se rozhodnete pro olympijskou variantu, tak je tu velmi diskutovaná Nacra 17. Moderní katamarán z C-foily, ovšem bez opory T-foilů na kormidlech. Navíc Nacra dodává hodně nekvalitní výrobky a to pak stojí jachtaře spoustu peněz. Na reklamace u olympijských tříd rovnou zapomeňte. Všechno se dá zvládnout, ale největší problém vidím v kategorii. Nacra 17 se totiž jezdí jako mix. Vydržet olympijskou kampaň na dvouposádce, je nesmírně složité, ale vydržet to s opačným pohlavím, je téměř nemožné. V týmu pak musí být kromě trenéra, fyzioterapeuta, meteorologa, manažera, rozhodně i psycholog. Ten se hodí v každé třídě, ale u Nacra 17 mix to platí dvojnásob. Nyní se spekuluje o tom, že do Tokia navrhnou Nacru 17 s L-foily a T-foily na kormidlech, ale k tomuto razantnímu kroku by bylo třeba předělat trupy, ploutvové skříně, kompletně závěsy kormidel, čeleň, plachty i stěžeň. Jelikož Nacra 17 má být olympijskou lodí na dva olympijské cykly a tyto úpravy by znamenaly novou lodní třídu s původním názvem, uvidíme, co se ve skutečnosti stane.

Pokud se rozhodnete pro neolympijský jachting, pak je u nás jednoznačně nejvíce rozšířená třída Tornado, ale jezdí se také otevřená kategorie OpenCat, kde můžete startovat prakticky na čemkoliv, co má dva plováky a Texel hadicap. Variantou může být i vstup do světa foilujících lodí prostřednictvím katamaránu Flying Phantom.

Tento článek není jednoznačný návod. Je to podnět k přemýšlení. Já osobně vždy razím cestu, ve které je mi jachting zábavou. Trapézová akční jednoposádka RS700, foilující katamarán Flying Phantom. Každý trénink je pro mě zábavou a posouvá mě stále kupředu. Nesnáším spoutané nohy vyvažovacím popruhem a ničivé pálení stehenních svalů. Ale je to jen moje volba. Jachting má spoustu tváří a každý si v něm může najít to své. Ale hledejme. Nesmíme ustrnout. Pomalé lodě jsou krásné a mnohem taktičtější. Rychlé lodě se rozprchnou po vodě a taktiku potlačí dobrá volba strategie. Někdo chce jezdit na olympijských Laserech, Finnech, či 49erech a někdo upřednostní Vaurien a Splash, ale je to dobře. Je skvělé, že se lidé baví jachtingem na všech úrovních a vodní plochy nezejí prázdnotou, ale plní je krásné, ať už tradičně bílé, nebo moderní různobarevné plachty.

Přeji všem, aby dokázali společně se svými mladými svěřenci najít tu správnou cestu. Jdenoposádkovou, dvouposádkovou, olympijskou, neolympijskou. Je to jedno! Důležité je, aby měli jachting rádi a vydržel jim na celý život.


David Křížek